Sobotou nám skončilo takzvané přípravné období a nyní už se můžeme netrpělivě tetelit při již jen sedmidenním čekání na první letošní mistrovský zápas na Letné. Bohužel té zlínské. Bohužel proto, že tento kraj nám při ligových zápasech moc nesedí. V časech samostatné ligy jsme se na tomto hřišti s domácím celkem střetli osmkrát a výhru si připsali jen jednu jedinou (14.května 1995 – 1:0). Dále jen tři remízy a především čtyři prohry, to vše při celkovém skóre 11:7 pro domácí. Nejlepší bilanci tedy asi na tomto stadionu máme z období podzim 1996 až jaro 2002, kdy Zlín působil v nižší soutěži. Po jeho návratu do první ligy pak navíc máme z pěti utkání na svém kontě jen jeden bod za remízu 1:1 z 2.října 2004. Mezi podzimem 2002 až včerejškem, je to ale celkově jedno velké utrpení (5 – 0 – 1 – 4 4:9). Jak ale jeden moudrý trenér praví, čím delší je šňůra neúspěchů, tím větší je pravděpodobnost, že se tato přetrhne. Snad už je teda ta naše dostatečně dlouhá…
10.02.2008 | Komentáře | pesfilipes | komentáře(46)
Za šestnáct dnů se naplní osmašedesátidenní zimní spánek a začnou fotbalově jarní dostihy za dobytím dalších vavřínů. Už nyní se však nedá mluvit o mediální nudě. V čase, kdy Sparta drtí své přípravné soupeře (zatím až „nepříjemně“ hladce), si fandové kvalitního fotbalu musí vypomáhat sledováním zahraničních soutěží, kde zimní pauzu nectí. Je to jen pár dnů, kdy jsme touto cestou například mohli absolvovat krásné školení z oddanosti sobě vyvolenému klubu. Koukám na zápas, kde jeden z nejslavnějších ze slavných, FC Liverpool, hrál proti nějakému Havant & Waterlooville ze šesté ligy (asi jako u nás 1.A třída), kdy mi i přirovnání o Davidu a Goliáši přišlo jako směšně nedostatečné. Nic na tom se ale „trpaslík“ kupodivu dokonce dvakrát ujal na posvátném Anfieldu vedení a přiznám se, že pohled do, extází překypujícího, kotle hostí, kde nejednomu fandovi po tváři tekly nevěřícné slzy jak hrachy, byl hodně nezapomenutelným obrázkem, svému klubu oddané, fandovské duše…
02.02.2008 | Komentáře | pesfilipes | komentáře(133)
V uplynulých asi deseti dnech jsem v tisku zaznamenal mnoho témat, kterým bych mohl věnovat jubilejní – desátou Mediální bublinu. Jak se stává již (neblahou) tradicí, dost podnětů by v poslední době nakonec vydaly i naše vlastní řady. Nevím proč, ale stále častěji mě při četbě příspěvků a diskusí fandů Sparty napadají verše Paula Verlaina „Chanson d'Automne“. Je teda pravdou, že přesný překlad se malinko odchyluje od toho mého, ale zato je snad trochu srozumitelnější – „Dlouhé teskné tóny, zraňují mě svou neustálou sklíčeností“. Lépe bych své pocity, při četbě fandovských stesků, rad a ultimát, nepopsal. Minulý čtvrtek Sparta ukončila svou letošní pouť pohárovou Evropou a následně se na jednom fotbalovém serveru objevil titulek „Sparta korunovala nepovedený podzim“. To mě teda zaujalo, a jal jsem se číst dlouhý seznam (nejen) sportovních neúspěchů a tento nakonec vydal na základní kostru Bubliny.
12.12.2007 | Komentáře | pesfilipes | komentáře(66)
Tak máme za sebou nepovedený podzim a příležitost podumat nad tím, proč se dál nedaří, i když to na jaře, alespoň výsledkově, začalo vypadat nadějně. Soudný člověk jistě připustí, že na problémy bylo zaděláno již za předchozího majitele, ale po jeho změně se situace podstatně zhoršila. Je zřejmé, že investice do Sparty nenese očekávané ovoce a začíná být pro nového majitele špatnou reklamou. Křetínský se přesvědčil se, že řídit fotbalový klub, zejména takový jako je Sparta je mnohem náročnější, než byly jeho původní představy. Navzdory tomu si na klub kvůli dalším bohatým podnikatelským aktivitám stále nedokáže udělat dost času. Účetnictví je sice každoročně v plusu, jak Křetínský hrdě prohlašuje a pár desítek milionů tak plyne do kapsy majitele. Ale za jakou cenu? Až se prodají poslední zajímaví hráči a sponzoři přitáhnou kohoutky (ve smlouvě je jistě vazba na výsledky Sparty doma i v mezinárodních pohárech), bude Sparta koketovat s červenými čísly.
14.12.2007 | Komentáře | ACS-fan | komentáře(125)
Když v dobách naší nedávné slávy, kdy pravidelně každý rok hrávala LM, nečekaně zavedlo vedení pro naše hráče tzv. mediální trénink, kde se pod dohledem odborníka fotbalisté věnovali komunikaci s médii, leckdo si klepal na čelo, k čemu to vlastně v našich končinách může být dobré. Přeci jen při vší úctě, neměli jsme v kádru žádné světové superhvězdy. Na druhou stranu je však třeba okamžitě dodat, že se získané zkušenosti takovému Jarošíkovi s Rosickým na začátku jejich kariéry mohly hodit, ačkoliv se i oni ze začátku také lehce usmívali. Své ligové konkurenty však s přehledem drtili nejen na trávníku, ale i na mediálním poli. Pravda, byly to sice většinou jen prázdné fráze, ale oproti mnohdy až komickým výrokům od konkurence (Jak byste popsal svou první ligovou branku? Hmmm, nooo, eehhmm, vlastně to byla strašná haluz.) jsme pořád byli o parník jinde. Když však člověk čte, co jsou naše superstar schopné vyplodit v této době, musí začít okamžitě volat po znovuzavedení podobného tréninku, protože svými výroky zbytečně kazí pověst Sparty.
27.11.2007 | Komentáře | konrad.heineken | komentáře(37)
Od celkově nepovedeného derby „S“ uplynulo něco přes měsíc a Sparta v tomto období, které se nezřídka nazývalo krizí, sehrála 7 mistrovských zápasů. Začali jsme remízou v Budějovicích, potom jsme si přetrpěli a vytrpěli domácí prohru se slabým Curychem v Poháru UEFA a následně už nastala jen samá pozitiva, v podobě pěti výher při skóre 17:4. Zejména poslední zápasy a mediální reakce pak daly opět mnoho důvodů k mnoha zamyšlením a úsměvům. Tak například v sobotním vydání jediného sportovního deníku v Česku jsme se dověděli, že třeba výhry našeho celku proti Kladnu, Mostu a Bohemians, tedy týmům ze samotného dna tabulky, nemají až tak vypovídající hodnotu, což je tedy i případ vítězství v Toulouse. Neb to sice má určitou kvalitu, ale protože ve francouzské lize figuruje až na 12. místě, když ze třinácti zápasů zvítězilo jen třikrát (ve skutečnosti po třináctém kole mělo Toulouse odehraných 12 zápasů při bilanci 4-4-4 a skóre 12:14), tak by se se soudy o letenském znovuzrození možná přece jen ještě chvilku mělo počkat.
15.11.2007 | Komentáře | pesfilipes | komentáře(96)
Tak už se to valí. Sparťané prý v Mostě neděkovali kvůli tomu, že jim někdo vyhrožoval přímo ve svatostánku na Letné (Toyotě, Axe Areně, nebo jak se to teď vlastně aktuálně jmenuje :) Akce prý byla rychlá a jasná. Kdosi (zřejmě z ultras) se v noci z pátku na sobotu vloupal na stadion,popsal lavičky náhradníků hesly typu: Sparta forever a vyvěsil transparent "Poslední varování". Sparťanské vedení a hráči jsou pobouřeni, klub podává trestní oznámení (v úvahu připadají trestné činy porušování domovní svobody, neoprávněný zásah do práva k domu,bytu, nebo k nebytovému prostoru a poškozování cizí věci) a hráči nejdou demonstrativně zatleskat fanouškům v Mostu, ačkoli 99 procent z nich o akci ani neví.
06.11.2007 | Komentáře | Koláč | komentáře(39)
Sparta vyhrála v ligovém zápase s Mostem pět nula. Navíc venku. Podíváme-li se do historie, poměrně rychle zjistíme, že je to jedna ze čtyř nejvyšších výher na soupeřově hřišti v samostatné lize (04.08.2001 Hradec Králové – Sparta 0:5, 12.05.1999 Viktoria Žižkov – Sparta 1:6, 16.10.1994 Benešov – Liberec 0:5). Takže to zase není tak obvyklý jev, takový debakl domácího celku – řekl bych. Nebudu se zabývat faktem, že se v médiích, v případě Sparty tak nějak už tradičně, její vysoká výhra vysvětluje zejména slabým výkonem soupeře, než jejím vlastním (velmi dobrým) přičiněním. Už vůbec pak nebudu raději vzpomínat na jiný podobný výsledek z nedávna, po kterém se naopak vyzdvihovaly takřka brilantní kvality vítězného týmu, jehož hráči pak zaplnily sestavy kol nejspíš i v časopise Pes přítel člověka. Zastavím se spíš u nás samotných. Sparťanů. Bylo to někdy, myslím, v roce 1983, když jsem si poprvé všiml, že hráči Sparty, povětšinou vedeni kapitánem Chovancem, vystoupili z tunelu v trávníku, seřadili se spořádaně pod hlavní tribunou, celému stadionu zamávali a stadion jim na oplátku zatleskal.
06.11.2007 | Komentáře | pesfilipes | komentáře(49)
Rozhodčí píská do píšťalky, kotel hostí bouří. Má proč. Po dlouhé době se sparťanští fans nemuseli při bitvě s outsiderem do poslední minuty nervovat, jestli to tentokrát dopadne. A co víc: na hru hochů v rudých dresech se při zápase s Mostem dalo i koukat. Ne, že by snad měl být člověk v euforii z toho, že Spartička porazí výkonem téměř divizní Most pět nula, ale už si pomalu zvykáme, že je takovýto výsledek skoro zázrak. Přesto se z kotle nese hromové: Co je? Co je? Co je, co je, co je? Důvod je nasnadě: sparťané tentokrát nejdou fanoušky ani pozdravit, jen některý z nich mávne z půlky a pak mizí rychle do kabin. Až ven je pak slyšet křik z jejich šatny. Sparťanští fanoušci si přitom tentokrát poděkování zasloužili. Po celý zápas neúnavně skandovali, s blížící se devadesátou minutou pak stejně jako na hřišti ovládl mostecký stadion pouze jeden tým. Fans neodradila ani zima, ani déšť, ani mizérie sužující tým v posledních týdnech, nebo spíš měsících.
05.11.2007 | Komentáře | Koláč | komentáře(76)