Finále poháru, závěrečné ligové boje žákyň, pěkné odpoledne, příjemná dojezdová vzdálenost a jako bonus Spartička, takže nebylo co řešit. Zbývá snad už jenom dodat, že úvahy nad tím, jestli vyrazíme pouze na závěrečné finále nebo okoukneme i naše malé naděje, zabraly asi dvacet vteřin. Co taky dělat v neděli doma, když je fotbal? Krátce před polednem tedy naší výpravu přivítal pěkný sportovní areál ve Slaném a někteří pamětníci tu zavzpomínali na plochodrážní závody.V areálu jsme se ani nemuseli moc rozkoukávat. Stačilo jít tak říkajíc po čuchu a nohy nás automaticky dovedly ke zdejší občerstvovně a uzeným klobáskám. Viktorka Žižkov hadr! No a po zdravé snídani už pak rychle hurá ke hřišti, kde o tituly bojovaly mladší i starší žákyně. V prvním utkání bohužel k žádnemu překvapení nedošlo, naše žákyňky podlehly favorizované Plzni koučované Karlem Radou a získaly stříbro. Jejich starší kolegyně už dopadly lépe, své soupeřky zválcovaly v exhibičním tempu a po zápase mohly začít zaslouženě slavit titul. Jako bonus navíc předvedly mnoho pohledných kombinací a pěkné střely končily v brance, takže nebylo třeba litovat brzkého nedělního vstávání okolo jedenácté hodiny. A to vše byl teprve lehký předkrm před tím, co mělo následovat.
Čáru přes rozpočet nám sice trochu udělalo vrtošivé počasí, které během několika minut přecházelo od jasné oblohy k průtrži mračen a zpátky. Nakonec se však po téměř dvojhodinovém boji sluníčko a černé mraky dohodly na remíze, takže sice bylo zataženo a občas trochu pokapávalo, ale hlavně konečně přestalo pršet. Mokrý prostoj mezi zápasy jsme opět strávili nedaleko objevené základny a na řadu tentokrát přišlo domácí uzené. Klobáska ze Slaného hadr! Z gurmánského opojení nás však zanedlouho vytrhl hlasitý příchod našich juniorek, které dorazily podpořit svoje áčko. Nejvyšší čas vyrazit na tribunu a zabrat pro sebe nějaký pěkný flek.
Úvod pohárového finále obstaral nástup obou družstev za doprovodu malých špuntů a chybět nemohla ani státní hymna. Sparťanky se od začátku tlačily dopředu a snažily se rychle vstřelit první branku. Obrana Slovácka však fungovala spolehlivě, bez obtíží odklízela střílené centry ze svého pokutového území a dávala tak běhavým křídlům šanci k rychlým brejkům. Po jednom z nich nás od pohromy zachránilo jen fatální promáchnutí útočící hráčky na malém vápně. Důrazné varování si však svěřenkyně Dušana Žovince vzaly k srdci, začaly se poctivě zdvojovat a když dalekonosnou střelu Kamily Veselé zastavilo břevno, bylo jen otázkou času, kdy konečně padne gól. Na ten si však přítomní diváci museli počkat až do druhého dějství.
Přestávku vyplnilo slavností předání medailí i pohárů mladším i starším žákyním, které zde přes den dohrávaly své ligové soutěže. Holky děkujeme, zlatá je fajn a stříbro také není žádnou ostudou. Kdybyste viděly, jak se z něj dokáží radovat někteří fotbalisté, asi byste se nestačily divit…
Po krátké přestávce už opět vyběhlo na mokrý trávník naše áčko. Úkol zněl jasně. Dopravit co nejrychleji míč do branky Slovácka a dostat zápas pod kontrolu. No a když to přes zhuštěnou obranu nešlo kombinačně, vzala si v 59. minutě míč Iva Mocová a dalekonosnou střelou ho poslala k pravé tyči. Zasloužené vedení konečně přineslo klid na kopačky favorita a zakomplexované trdlo o dvě řady za námi s definitivní platností umlčel chytrý oblouček Katky Doškové. Za pár minut si pak na roh vyskočila střídající Lucie Heroldová, která ještě o chvíli později nádhernou střelou z přímého kopu potěšila každého fotbalového fanouška. Závěrečnou desetiminutovku snů (či nočních můr) pak ještě podtrhly úspěšnými zásahy Adéla Pivoňková a Markéta Ringelová. Každý gól byl jiný a pěkný, i když bych se raději nechtěl ptát Lucky Martínkové, jakou částí těla se jí nakonec podařilo dotlačit míč do branky. Celkové skóre 7:0 bylo pro prvních šedesát minut vcelku slušně hrající Slovácko možná až příliš velkým přídělem, ale na druhou stranu zase tou nejlepší reklamou na ženský fotbal pro slušnou návštěvu zdejšího stadionu. Takže holky děkujeme a za rok zase další double! Třeba si z vás už zase konečně vezmou příklad i naši kluci! :-)
Pozn.: A aby toho chválení ještě nebylo málo, zvláštní zmínku si zaslouží juniorky, které neúnavným povzbuzováním a s balónky od hodného strejdy vytvořily v ochozech báječnou atmosféru! (A taky mají zlato, ať máte ten výčet kompletní…)
konrad.heineken
Finále Poháru ČMFS žen:
AC Sparta Praha - 1.FC Slovácko 7:0
Branky: 59. Mocová, 70. Došková, 76. a 86. Heroldová, 82. L. Martínková, 89. Pivoňková, 90. Ringelová.
Sestava Sparty: Gazdíková - Mocová (59. Heroldová), Sedláčková, Bertholdová, Veselá (64. Mouchová) - Došková, Martínková I., Pivoňková, Ondrušová (62. Šmeralová) - Martínková L., Kožárová (67. Ringelová).
Sestava Slovácka: Bednaříková - Hýlová, Sedláčková (63. Dudová), Cvernová, Polášková - Cahynová (87. Freislerová), Danielová (79. Bačová), Marcoňová, Bartovičová (76. Zderčíková), Vlasatíková - Skupinová.
Fanouškovská videa z utkání na Youtube:
Spartička Pražský slečny a Předávání poháru
