Protože "mužská" Sparta se bohužel pro mě odnaučila hrávat v neděli, což je jediný den v týdnu, kdy se kvůli pracovnímu zaneprázdnění můžu naživo zúčastnit, sem s velkou radostí využil možnost nejen se pokochat pohledem na hezčí část naší sparťanské reprezentace, ale i obdivovat její nesporné fotbalové umění.
Chvíli po poledni vyrážím tedy vlakem do sousedního města, ve kterém jsem zvyklý se pravidelně jednou do roka dozvídat od místního folklorního sdružení Fanaticos, že když jsem z Moravy a fandím Spartě, nutně musím být.... No, nevím. Věc názoru :-)

Utkání se hraje v areálu Širůch ve Starém Městě u Uh. Hradiště, kde předchůdce 1. FC Slovácko, 1.FC Synot, před otevřením Městského fotbalového stadionu Miroslava Valenty, bojoval o ligové body. Kope se nikoliv ovšem na hlavní ploše, ale nepřekvapivě na vedlejší umělce. Spolu s dalšími asi osmdesáti diváky, sem se usadil na malé tribunce a za řízení trojice dam ve žlutém se šlo na to.

Od začátku byla převaha a větší fotbalový um na naší straně, ale hráčky Slovácka svou bojovností také přispívaly k tomu, že se bylo na co dívat. První branku vstřelila Lucie Martínková, která šla důrazně za míčem, přelobovala gólmanku, sama si balón doběhla a nebylo co řešit. Dvěma rychlými, nebezpečnými brejky se připomenuly i soupeřky, které tím přinutily Martina Šerana promluvit nahlas, zatím co Dušan Žovinec zůstával celkem v klidu. Krásný slalom přes tři čtvrtiny hřiště pak předvedla Iva Mocová, po jejímž centru z pravé strany se ve vyložené šanci ocitla hráčka č. 10 (Jitka Chlastáková?), ale bohužel. Chvíli na to unikla Lucie Martínková a podél vybíhající brankářky dala druhý gól. No a za dalších pár minut po rohu Adély Pivoňkové? a patičce Ireny Martínkové, opět její sestra Lucie zvyšuje už na 3:0. To bylo v první půli z podstatného všechno.

Ve druhém poločase už nebyla převaha Sparty tak patrná i když šance se nadále rodily a stále bylo co sledovat. Ke slovu se dostaly i domácí hráčky a hlavou po rohovém kopu snížily na konečných 1:3.

Po závěrečném hvizdu, protože díky mé nenápadnosti a tím i absenci jakéhokoliv bouření, nebylo komu děkovat, se hráčky odebraly do kabin a já nečekaje už na následující zápas juniorek, kterým se tímto omlouvám, mazal na vlak. Cestou domů sem si pak slíbil, že tohle mé po dlouhých letech opětovné setkání se sparťanským ženským fotbalem, musím někdy zopakovat...:-)


Gaginek


1. FC Slovácko - AC Sparta Praha (ženy) 1:3

1. FC Slovácko - AC Sparta Praha (juniorky) 0:9