S jistotou mistrovského titulu odehrály v sobotu sparťanky svůj poslední zápas této sezóny. Soupeřkami jim byly hráčky Hradce Králové a určitě nechtěly bez boje přihlížet oslavám mistrovského titulu stejně, jako jejich hradečtí kolegové v mužské kategorii.
Na utkání přicházíme s úvodním hvizdem, účast fans Sparty mě docela překvapí. Vidím na tribunce tréninkového hřiště na Letné spoustu lidí, kteří nejsou pravidelnými návštěvníky ženských zápasů. Začínáme fandit, i když je to dost vlažné, a ne všichni se přidávají. Ale já jsem si šla zápas užít a bouřím, co to jde. Možná mi pomohly i tři loky něčeho jako Kapitán s colou. :)
Už v šesté minutě jsme po rohu Médi Mocové mohli oslavit gól Adély Pivoňkové a už nám tak nějak bylo jasné, že holky zakončí sezónu jako neporažené. Do poločasu přidá jeden gól ještě Nikola Danihelková. Tenhle gól jsem tedy díky bouření neviděla, proto jsem se šla optat opodál sedícího delegáta, kdo že ten gól vlastně dal. Sympatický starší pán mi ale řekl, že hráčku nezaregistroval, takže na tom byl stejně jako já. Trošku jsme se dali do řeči, dokonce by neměl nic ani proti menší pyrotechnice, pokud by nebyla na hřišti, jenže naše zásoby byly nulové, ač si myslel, že toho mám plnou minikabelčičku, když se na to ptám.
Poločasový program nám zpříjemnila akce samotných hráček. Připravily si pro fanoušky občerstvení v podobě sudu piva, sudu limonády a samy také napekly bábovky, buchtičky, koláče, usmažily řízky, udělaly chlebíčky. Všechno vypadá velmi lákavě a musím holky pochválit, u plotny by se taky neztratily. :) Vracím se se svým nealkem na místo, kam patřím, a to na tribunu. Prohodím ještě pár slov s panem delegátem, a když se ho zeptám, jestli nechce donést něco z občerstvení, tak prý na pivečko by chuť byla. :) Sprintuju okamžitě zpátky, nabírám na tácek něco málo z laskomin, beru pivo a při cestě zpátky se ještě ptám pani rozhodčí, zda by si ho taky nedala. Prý by si dala, ale ta má smůlu...na lajně přece nebude běhat s kelímkem. :)
Do druhého poločasu nastoupily za mladé hráčky ty zkušenější a na hřišti je to znát. Do konce zápasu se ještě trefují Jana Sedláčková a Eva Bartoňová, a kdyby na stadionu byla světelná tabule, tak na ní po závěrečném hvizdu svítí skóre 4:0. Oslavy můžou začít. Oproti minulému týdnu je tentokrát v pohotovosti šampaňské, dostat ho z oblečení se poštěstí i několika fanouškům, kteří nestihnou včas zareagovat a utéct. Děkovačka u tribuny, společné hopsa hejsa a už nás holky zvou na hřiště, abychom mohli z bezprostřední blízkosti sledovat předání medailí a poháru. Na řadu přijde i společné focení.
Jindy by v tomto okamžiku zápas skončil, ale Markétka, megafonistka pro tento den, nás zve ke stánku, kde proběhne dražba dresů a osobních věcí hráček. Vítěžek je určen pro lidi zasažené povodněmi a na psí útulek.
Vyvolávací cenou dresů byla sympatická částka 150 Kč. Všechny se prodaly v rozmezí od 400 Kč až do 1600 za dres se jmenovkou Ringelová. Dále se dražily osobní věci jednotlivých hráček a k dostání byla třeba kapitánská páska s logem WCHL, plyšový Spartakus, brankářské rukavice Hanky Sloupové, kopačky, tréninkové triko, ponožky s pivem od Píva, sparťanské kraťasy, medaile atd. Vydražená celková částka se vyšplhala na 16 500 Kč. Fanoušci samozřejmě budou informováni, na co se částka konkrétně použije.
V tomto utkání platilo na maximum, že fotbal je jen záminka. Prožili jsme příjemný den ve společnosti přátel, Sparty, chutného občerstvení, přispěli jsme na dobrou věc. Holkám patří velký dík za zorganizování této akce a hlavně obrovská gratulace za zisk titulu, který byl 10. v řadě. Budeme se příští rok radovat z toho jedenáctého?
Gabra
PS: Včera se nám podařilo dostat se v průběhu druhého poločasu i na zápas ženské juniorky se Slováckem. Za vydatného deště holky vyhrály a také přebraly medaile a pohár. I jim patří velká gratulace a hodně štěstí do příštího ročníku.
