Sparta v těchto dnech slaví narozeniny a je opravdu těžké najít vhodnějšího hosta ke svátečnímu povídání o minulosti i současnosti našeho klubu, než je Bombito. Nefalšovaná legenda mezi fans, která naprostou většinu lidí a událostí, o kterých mluví, fanouškovsky zažila na vlastní kůži. Kdysi velice aktivní přispěvatel webu Spartaforever, dnes průvodce po letenském chrámu a samozřejmě pořád především fanoušek ACS. Zejména o historii Sparty často mluví jak‘ kniha, ale když má něco na srdci k dnešku, tak se neschovává za žádné krasořečnění a umí si říct svoje. Děkujeme za čas a otevřené odpovědi a přejeme Bombitovi hodně zdraví a sil do mnoha dalších let se Spartou.

Už nějakou dobu provádíš po stadionu. Jaké to je a jak tě to baví?

Prohlídky stadiónu na Letné jsou skvělou propagací Sparty. Návštěvníci se při nich dostanou i do míst, kam se normální smrtelník nemůže podívat a dozví se spousty informací nejen o našem stadiónu, ale především o historii klubu, o jeho úspěších i neúspěších, o slavných postavách v rudém dresu. Z reakcí většiny účastníků snadno poznám, jak náš klub milují a jak jsou na něj hrdí. Je pro mě obrovskou radostí se s nimi o své zážitky podělit. Baví mě to. Snažím se s nimi vést spolupráci, vtáhnout je do prohlídky jako aktivní členy, často jim kladu otázky a mám radost, když správně odpovídají. Prohlídku nevedu jako přednášku, ale jako dialog. Samozřejmě mě někdy dokážou překvapit nečekaným dotazem. Hlavně děti mají někdy záludné dotazy.

Prohlídky jsou procházkou historií klubu: jak se, podle tebe, bude za několik desetiletí vzpomínat na to období, co zažíváme teď?

Na současnou dobu už nyní vzpomínáme s hrdostí, není třeba čekat a radovat se až za několik let. Z výsledků poslední doby máme radost už dnes. Vzpomínky jsou sice krásné, ale dnešní radost je třeba užívat už teď.

Mají v dnešním fotbalovém světě naši hráči vůbec šanci, aby se z někoho stala opravdová klubová Legenda, která by stála v jedné řadě s Jandou-Očkem, Káďou, Kvašňákem, nebo Novotným?

Na legendy typu Kádi-Peška, Andreje Kvašňáka a spousty dalších už můžeme jen vzpomínat. Dnešní doba je neuvěřitelně rychlá, prakticky žádný skvělý hráč dnes v českém klubu nevydrží déle než tři čtyři roky a jde za lepší nabídkou do ciziny. Takže už se asi nikdy nedočkáme hráče, jako byl zmíněný Dr. Karel Pešek-Káďa, který hrál za Spartu dvacet let a odehrál 727 zápasů, nikdy neuvidíme v rudém dresu hráče, který by překonal Pepu Chovance se svými 743 zápasy za Spartu, nikdo nepřekoná rekord Jirky Novotného se 14 mistrovskými tituly, žádný trenér nepřekoná Václava Ježka, který nás trénoval v 631 utkáních, žádný kanonýr nedá víc branek než Venda Mašek, který to dokázal 406krát, nelze nevzpomenout na skvělého Honzu Bergra. A mohl bych vyjmenovat mnoho a mnoho dalších, na které dnes vzpomínáme jako na legendy. Ale na hráče posledních dekád, kteří se také zasloužili o slávu Sparty zapomínat nemůžeme, i na ně se bude jednou vzpomínat jako na legendy, přestože neodehráli tolik zápasů a nedali tolik gólů jako jejich předchůdci. Namátkou třeba několik jmen: David Lafata, Ivan Hašek, Míša Bílek, Franta Straka, Standa Griga, Tomáš Řepka, Tomáš Rosický, Petr Kouba, Máňa Mistr, Venca Němeček, Horst Siegl, Jirka Němec, Martin Frýdek, Míša Horňák, Vráťa Lokvenc, Víťa Lavička, Láďa Krejčí, Tomáš Hübschman, Pepa Jarolím, Tomáš Sivok, Manuel Pamič, Wilfred Bony, Dávid Hancko, Kaan Kairinen, Šulo Haraslín, Honza Kuchta a spousty dalších. Mohl bych říci další desítky hráčů, kteří psali historii naší Sparty, kteří ale nedosáhnou na rekordy dřívějších legend. Ale mám je ve svých vzpomínkách a samozřejmě nejen já, ale mnoho dalších fanoušků Sparty.

Jak jsi srovnaný s tím, že Sparta dnes už není pro hráče cílem, ale stupínkem na cestě „za lepším“?

S tím se nedá ni dělat. Ekonomické podmínky zejména v západních klubech jsou diametrálně odlišné od klubů v Česku. Samozřejmě bych byl rád, kdyby ti nejlepší hráči hráli ve Spartě co nejdéle, ale realita je jiná. Přeji jim úspěchy i na další štaci v cizině a jsem rád, že Sparta takové hráče vychovala.

Co nebo kdo ve tvých očích stojí za vzestupem posledních 3 sezon?

Dle mého názoru za tím stojí příchod trenéra Priskeho a jeho celého realizačního týmu. Oni přinesli do klubu profesionální jednání, metody a chování. Prakticky během několika měsíců dokázali změnit celou Spartu nejen na hřišti, na tribunách, ale i v kancelářích klubu.

Jak důležité je, z tvého pohledu, to nejvyšší vedení klubu? Anebo záleží především na sportovní stránce?

Tyto věci nejde oddělovat. Bez správného nejvyššího vedení se sportovní úspěchy nemůžou dostavit. Klub musí být z nejvyšších pozic správně vedený, finančně zdravý, musí být aktivní v přestupové politice, v marketingu a pak může být úspěšný i po sportovní stránce. Jedno souvisí s druhým.

V té souvislosti: jak máš v paměti éry Petra Macha anebo Vlastimila Košťála? Vnímals v té sportovně velmi úspěšné době, jaké lidi má Sparta ve vedení?

Éra Sparty devadesátých let minulého století byla jednu z nejúspěšnějších. Sparta získávala jeden titul za druhým, hráli zde hráči, kteří se prosadili i v západních klubech. Postava Petra Macha, to už je jiná káva. Produkt těch divokých let, takových podnikatelů se v republice vyrojilo mnoho a mnozí z nich skončili špatně. Petr Mach nebyl moje krevní skupina, spíše jsem jeho činy sledoval s jistou nedůvěrou, ale zasloužil se o úspěch Sparty a zařídil nutnou přestavbu stadiónu. Vlasta Košťál byl zkušený šíbr, vyznal se ve fotbalovém prostředí, věděl kudy běží zajíc, jak se dnes moderně říká. I on má velkou zásluhu na úspěších Sparty. Oba dva dokázali těžit z možností, které se nabízely.

Jak s odstupem hodnotíš třeba éru trenéra Stramaccioniho? Sportovně i manažersky to byl průšvih, ale nelze říct, že se náš klub tou zkušeností i něco důležitého naučil a napodruhé už přivedl borce jako Priske a Friis?

Trenér Stramaccioni? Nemyslím si, že to byl špatný trenér. Bohužel, přišel do Sparty ve špatném čase. Klub v dlouholeté krizi, přišlo mnoho nových zahraničních hráčů, někteří za zenitem svých kariér, kteří už neměli síly na vrcholový fotbal. Někteří z nich dorazili ještě před příchodem trenéra. Prakticky všechno hrálo proti němu. Na druhou stranu, hráči si pochvalovali jeho tréninky, jeho vedení zápasů, ale dohromady si to nikdy nesedlo, a tak nevydržel ve Spartě dlouho a byl odejit. Ale jednu velkou zásluhu ve Spartě má. Zasloužil se o modernizaci tréninkového areálu na Strahově a o její mládežnickou akademii. Vedení Sparty pochopilo, že cesta se zahraničním trenérem je možná a po nějaké době, kdy se v našem klubu střídali domácí trenéři jako apoštolové na orloji, přivedli dánského trenéra, což byla trefa do černého.

Je podle tebe důležité, klást důraz na to, aby Sparta měla české jádro kádru, anebo by měla rozhodovat výkonnost?

Sparta je český klub a vždycky bude. Samozřejmě bych byl rád, kdyby za Spartu nastupovalo jedenáct vynikajících Čechů, ale kde je vzít? Bohužel naše společnost si ještě stále nezvykla na celosvětovou globalizaci. Generace Petrů Čechů, Pavlů Nedvědů, Honzů Kollerů, Tomášů Rosických, Pepů Chovanců je už historií a noví čeští hráči nedosahují jejich kvalit. A když se podíváme za hranice, tak i ve vyspělých fotbalových státech se to hemží cizinci z exotických končin celého světa. Pokud chceme být úspěšní, jiná cesta není možná. V těch různých Manchesterech, Realech, Bayernech, Ajaxech jsou domácí borci v malých počtech. Rozhoduje vždy jen a jen výkonnost.

Jak obecně vnímáš kritiku klubu? Určitě bychom našli v nedávné historii několik přešlapů: bývá to pro tebe složité, když je potřeba něco Spartě vyčíst nebo uznat, že klub udělal chybu?

Pokud se něco nepovede, je samozřejmě kritika namístě. Protože bez kritiky by se chyby mohly opakovat, a to určitě není v zájmu Sparty. V odvětví, jakým je sport, musí zákonitě docházet k chybám. Ať už v přestupové politice, v určení sestavy, v taktice v zápasech. Nikdy se dopředu nedá určit, zda případná posila bude skutečnou posilou, zda nový hráč zapadne do kolektivu, zda si nový trenér získá hráče na svou stranu atd., atd.

Jsou dnešní časy fanouškovsky nejzdařilejším obdobím, který jsi zažil anebo to někdy pamatuješ ještě lepší?

Dnes je atmosféra na Spartě úžasná, užívám si jí každý zápas. Vyprodané zápasy, fandí se prakticky už od rozcvičky do poslední minuty. Je jen škoda, že současná kapacita stadiónu je zhruba poloviční než dřív. Sice se fandilo jinak než dnes, nezpívaly se chorály, ale 35 000 fanoušků dokázalo také vytvořit báječnou atmosféru. V hledišti bylo mnoho sparťanských vlajek, fandilo se ostošest. V jediné sezóně, kdy Sparta hrála druhou ligu, byla průměrná návštěva 25 000 diváků. V současné době je skvělé vidět tisíce sparťanů v dresech, ty dříve nebyly k sehnání. A když při hymně drží téměř každý fanoušek sparťanskou šálu nad hlavou, mám vždy husí kůži jako pralinky. Každá doba má své, kdysi i dnes je na Letné nádherně.

Konec 80. a 90. léta byly sportovně jedním z nejúspěšnějších období klubu, ale fanouškovsky to často velká sláva nebyla. Čím to, podle tebe, tehdy bylo?

Na to je docela těžké odpovědět. Možná byli lidé koncem 80. let znechuceni politickou či ekonomickou situací a raději jeli na chalupy a na chaty a sport všeobecně je tolik nezajímal. Ta doba byla taková ponurá. V 90. letech přišla naděje, pak v některých případech zklamání v osobních příbězích mnoha lidí a fotbal zůstal na vedlejší koleji. Koncem 90. let získávala Sparta úspěchy jako na běžícím pásu a možná byli mnozí lidé přesyceni jejími úspěchy a domnívali se, že je to navždy. Nevím! Na tuto otázku by asi lépe odpověděli historikové nebo sociologové.

Pamětníci o rivalitě s klubem ze druhého břehu vypráví, že to dřív nebývalo tak vyhrocené, protože oni na tom byli většinou buď mizerně anebo ve 2. lize – ty kluby, co jsi chtěl porážet, byli třeba Slovan nebo Dukla. Jak na tohle vzpomínáš a lze to srovnat s dneškem?

Když jsem začínal chodit na Letnou, tak atmosféra na stadiónu byla jiná. Fanoušci stáli na tribunách vedle sebe, sice se neměli moc rádi, rivalita tam byla vždy, ale odbývalo se to jen v jakési úsměvné formě. Oni byli vždy rivalem, kterého je třeba porazit, ale vyložená nenávist neexistovala. Brali jsme je jako chudé příbuzné. Tím sportovním nepřítelem byla Dukla, která si vybírala nejlepší hráče z celé republiky a pochopitelně hrála prim. Také slovenské kluby byly rivalem, obzvlášť Slovan Bratislava jako nejslavnější slovenský klub. Později se přidala i Trnava, která měla výborný tým. V případě slovenských týmů se víceméně jednalo o národnostní otázku, rivalita mezi českými a slovenskými kluby byla docela velká. Slavia byla v té době obyčejný klub, který jen žil ze vzpomínek na dávné úspěchy a kterým jsme opovrhovali. Současná Slavia je jiná káva, opět je to rival největší, jako v dobách první poloviny dvacátého století. Je těžké jí porazit, každého vítězného derby si užívám víc než výhry v evropských soutěžích.

Jak ty osobně vidíš náš kotel?

Dnešní kotel je hybnou silou při podpoře hráčů, vážím si každého fanouška, který přijde na Letnou, nebo který jede podpořit Spartu kamkoliv ven. Sice někdy mám problém některé výstupy části kotle pochopit, ale v zásadě je náš kotel skvělý.

Dotýkají se tě nějak zvlášť ty klišé a předsudky, kterými jsou často nálepkováni sparťanští fanoušci?

S tím se asi nedá nic dělat. Často opakované nesmysly v médiích dokážou ovlivnit část veřejnosti. Občas, když přijde řeč na toto téma, říkám: “Tak se přijď podívat, ať na vlastní oči uvidíš, že se nic hrozného na tribunách neděje.“ Mnohdy se může člověk dostat do problému na ulici, nebo v dopravním prostředku. Ale kdo nechce uvěřit, stejně neuvěří!

Slyšel jsem tě vyprávět o tom, jak bylo kdysi potřeba utíkat ráno ke stánku, aby se člověk z novin dozvěděl, jak Sparta hrála večer předtím. Na druhou stranu, bylo v těch dobách možno potkat celý mančaft na výběhu ve Stromovce. Máme, podle tebe, dnes skrze sociální sítě a média ke klubu blíž, než tenkrát?

Určitě máme. Ta dnešní informovanost je naprosto odlišná od doby mého mládí. Když hrála Sparta třeba na turné v Jižní Americe, tak první zprávy o zápasech byly ve Večerní Praze, která vycházela v odpoledních hodinách. Tak jsme pokaždé letěl na Malostranské náměstí, abych měl první informace. Dnes hraje na jakémkoliv místě zeměkoule, pokud tam nejsem osobně, tak můžu sledovat utkání v televizi. Doba neuvěřitelně pokročila kupředu, je skvělé pozorovat, co se za jeden lidský život změnilo. V některých aspektech jsme klubu blíž, ale je to dáno tím, co klub chce fanouškům sdělit. Jinak žijí fotbalisté jako v nějaké bublině, k nim je velmi obtížné se jakkoliv přiblížit. Dříve jsem se chodil dívat na tréninky, potkávali jsme hráče na Letenské pláni, kde občas trénovali. To dnes není možné, ale nedivím se tomu. Doba je jiná, hrozba může přijít odkudkoliv, bezpečnost hráčů je prvořadá.

Jaký máš dnes vztah k SF? Kdysi jsi byl hodně aktivním přispěvatelem, dnes už píšeš hodně hodně výjimečně: v roce 2012 jsi k tomu napsal docela otevřené vyjádření ve svém reportu My jsme Sparta??? – od té doby uběhlo 12 let, vnímáš dnes ty věci pořád stejně silně?

Vztah ke Spartě, potažmo s SF mám pořád skvělý. Nedokážu si svůj život bez nich představit. Každodenně čtu referáty ze zápasů i zdejší diskuzní fórum. A každodenně se utvrzuji v názoru, jak se část zdejších přispěvovatelů změnila. Tento web založili fanoušci Sparty pro fanoušky Sparty. Dnes je velká část diskutujících přesvědčena, že rozumí naprosto všemu, co se ve Spartě děje, nebo i neděje a dít by se mělo. Máme tu desítky manažerů, trenérů, odborníků prakticky na všechno. Dokáží od televizních obrazovek, nebo třeba i z mobilů odhalit ty „líné lemply“, kteří nejsou hodni nosit náš dres. Vědí, že trenér vlastně trénovat neumí a měl by okamžitě odejít. Nevadí, že ti samí ještě před dvěma měsíci stejného člověka vynášeli až do nebes! Nejraději by vyházeli minimálně půlku mančaftu a přivedli někoho nového, určitě lepšího. „Utrácejí“ desítky miliónů za nové posily, ale sami mají prázdné kapsy. Jó, utrácet cizí peníze, to by nám šlo. Rosa už je opět diletant, Tomáš Sivok je zbytečná figurka, která nemá Spartě, co nabídnout! A trenér? Ten by nemohl trénovat ani Horní Dolní! Diskutující vědí naprosto přesně co se děje v kabině, kdo koho snáší nebo nesnáší, kdo dělá dusno, nebo kdo je mizerný kapitán, protože neječí na rozhodčího jako pavián. Mám možnost sledovat zápasy z bezprostřední blízkosti, vidím těm klukům prakticky do tváře a jsem neprosto přesvědčen, že odevzdávají na hřišti naprosto vše, bohužel se v poslední době nedaří. Samozřejmě se mě jejich současné výkony nelíbí, ale jsem si jistý, že spokojeni nejsou ani hráči. Málokdo si uvědomuje, jaké jsme měli v uplynulých dvou sezónách štěstí. Neměli jsme zraněné hráče, otáčeli jsme zápasy v posledních vteřinách, vycházelo nám téměř vše. A dnes? Někteří hráči odešli, někteří jsou zraněni a jejich náhradníci je nedokážou nahradit. Myslím si, že i s trenérem Priskem by o moc líp nebylo. Ze zápasů teď odcházím zklamaný, ale když pročítám naše diskusní fórum po prohraných zápasech, jsem rád, že mě nikdo neslyší. Kleji jako pohan! Absolutně nechápu, co může „fanoušek“ Sparty napsat. Fandím Spartě celý život. V dobách radostných, ale o to víc v dobách, kdy se jí nedaří. Už mnohokrát byla Sparta v horší situaci než dnes a vždy se z toho dokázala vyhrabat. A vyhrabe se z té krize i dnes. Protože SPARTA!

Bombito

Díky za odpovědi a hodně zdaru!

Novák


Co se aktuálně mezi fans děje?

CHOREO NA VÝROČNÍ ZÁPAS

131! VŠECHNO NEJLEPŠÍ, SPARTO!

Sparťanská krev s FCS Polička

Fanoušek měsíce - Voldy

Žádná radost - report z výjezdu za Spartou do Mladé Boleslavi

Ohřát se u kamen - report ze zápasu Sparta - Stade Brestois v Lize mistrů

Co týden dal a dá podzim 2024 (17. díl)

Celebrity - report z utkání Sparta - Brno v Mol Cupu na Letné

Co týden dal a dá podzim 2024 (16. díl)

Moje první Plzeň, aneb když se dojebe úplně všechno

Na Ostrovy! Na fotbal! Na Spartu! - report z výjezdu za Spartou na LM do Anglie

Co týden dal a dá podzim 2024 (15. díl)

Sedět a čumět - report z výhry Sparty nad Libercem na Letné

Fanoušek měsíce - Gabra

Co týden dal a dá podzim 2024 (13.-14. díl)

PODZIM VE STYLSPORTU

Trička SPARTA AWAY DAYS v prodeji

“Nejsem žádná legenda. Jsem normální frajer, který prostě měl to štěstí, že se dostal do Sparty a šlo to.” - rozhovor s Lumírem Mistrem